Uklidím. Hned po tom, co si jen na minutku sednu s touhle knížkou…
A bum – je večer, dřez stále plný, prach tančí na slunci jako baletka a já vím, jak skončí příběh s drakem, ale ne kde je druhá ponožka.
Rodinný výlet. V hlavě si představujeme procházku přírodou, smích, voňavé svačiny a krásné fotky do alba. Ve skutečnosti: rozlitý čaj v autě, ztracený plyšák, dítě chce domů už u parkoviště a manžel ztrácí signál… a trpělivost.
A přesto to děláme znovu a znovu. Proč? Protože jsme rodiče a věříme v zázraky. A taky máme krátkou paměť.
Ještě před dětmi jsem byla odhodlaná. Měla jsem v hlavě plán. Nebudu křičet. Budu se vždy usmívat. Mé dítě nebude jíst rohlík z podlahy. A nikdy, ale opravdu nikdy, mu nepustím pohádky jen proto, že si chci v klidu vypít kafe.
Dnes? No… pojďme si otevřít deník reality.
Existují otázky, které trápí lidstvo od pradávna. Má vesmír konec? Co bylo dřív – slepice nebo vejce? A hlavně: Proč máme na gauči dvanáct polštářků, když se na ně nesmí sednout?
Ano, dámy a pánové – dnes se podíváme na ten prapodivný jev zvaný dekorativní polštářek, jinými slovy – nejměkčí způsob, jak začít manželskou hádku.
Doma jsme sami sebou. A taky trochu divní. Jen doma si dáme večeři ve spodním prádle, tančíme s koštětem nebo mluvíme na psa hlasem z telenovely. Navenek seriózní člověk – doma mistrovský podivín.
Jsou jídla, která voní domovem. Rizoto s hráškem, mrkví a kousky masa je přesně to – teplé, syté a plné vzpomínek. Patří mezi ta jídla, která zasytí celou rodinu a nezaberou hodiny času. Ideální pro dny, kdy chceš uvařit něco jednoduchého, ale poctivého. A když zbyde, druhý den chutná snad ještě líp!
Haf, haf! Pejsek se právě probudil a zjistil, že jeho oblíbená kost zmizela! Nevěřili byste, ale kost se zakutálela až na druhý konec číselného bludiště. A protože pejsek zatím umí jen trochu počítat, bude potřebovat tvou pomoc.
Mluví se o tom málo, ale samota ve stáří není jen smutná kapitola. Někdy je to začátek úplně nového příběhu – tichého, vtipného a překvapivě svobodného. A někdy ho píše někdo jako pan Karel – muž s šedivými vlasy, ostrým jazykem a srdcem, které se naučilo být samo, ale ne osamělé.
Sukně. Ten kousek oblečení, který nás dokáže proměnit v bohyni, vílu nebo… ženu, která zapomněla, že dnes fouká vítr o síle hurikánu. Nosíme je s láskou, občas se jim vyhýbáme jako školnímu tělocviku – ale dřív nebo později po nich sáhneme zas.
Ahoj děti!
Už jste si někdy všimli, jak je slon zvláštní? Má obrovské uši, chodí jako tank a místo nosu má… chobot! Ale proč vlastně? Narodil se tak? Nebo se mu nos náhodou natáhl jako žvýkačka?
Dnes vám prozradíme zábavnou pohádku, která vysvětluje, proč má slon tak dlouhý nos. Není to vědecká pravda – ale určitě vás pobaví!
Tak se pohodlně usaďte, ať vám nic neuteče…
