Uklidím. Hned po tom, co si jen na minutku sednu s touhle knížkou…
A bum – je večer, dřez stále plný, prach tančí na slunci jako baletka a já vím, jak skončí příběh s drakem, ale ne kde je druhá ponožka.
Knihy – ti tiší sabotéři úklidu
Mají jemnou vůni nostalgie, dobrodružství a… prokrastinace. Otevřeš jednu stránku a najednou jsi v jiném světě. A tam nikdo nemá špinavé nádobí.
Knihy ti nikdy neřeknou: „Měla bys už fakt vysát.“
Naopak, šeptají: „Jen ještě jednu kapitolu…“
A jak jim odolat, když tě nikdo nikdy nesoudí za to, že máš krabici od pizzy vedle fantasy ságy?
Boty jsou fajn, ale neumí tě přenést do Bradavic
Nové boty sice voní… novotou. Ale rozhodně tě nevezmou na výlet do Středozemě. Ani ti neukáží, jak přežít zombí apokalypsu. (Maximálně ti způsobí puchýře a výčitky z impulzivního nákupu.)
Knižní výmluvy pro každou domácnost
📚„Nemůžu vytírat – hrdina je v ohrožení!“
📚„Myčka počká. Tahle detektivka ne.“
📚„Dnes se nedá luxovat, kočka spí… a já čtu.“
📚„Prádlo stejně počká. Ale napětí na stránce 347 ne!“
Uklidit se dá kdykoli. Ale dobrodružství, smích i slzy vepsané mezi stránky čekají jen na ty, kdo si dovolí na chvíli nic nedělat.
Tak si uvař kafe, zapomeň na okna, otevři knihu… A až se tě někdo zeptá, proč je doma nepořádek, s klidem odpověz:
„Zachraňovala jsem svět. A pak šla spát.“
