Všichni známe ten moment. Pátek večer, plánů plná hlava – výlet, úklid, přečíst knihu, začít nový život… a najednou je neděle večer a vy si říkáte: „Co se to sakra stalo?“ Dnes vám přinášíme rozhovor s mužem, který tenhle víkend zvládl tak dokonale neproduktivně, že by mohl školit mistry prokrastinace. Seznamte se s Karlem – hrdinou (ne)činnosti.
Karle, slyšel jsem, že jste měl o víkendu zajímavé dobrodružství. Můžete nám to přiblížit?
No, „dobrodružství“ je silné slovo. Řekněme, že jsem se vydal na výpravu mezi gauč a lednici… a ztratil jsem tam dva dny. Bez signálu, jen s chipsy a Netflixem jako společníky.
To zní jako klasický moderní survival. Co bylo nejtěžší?
Rozhodně moment, kdy došel kečup. Musel jsem si obout pantofle a jít až do obchodu. Celých 200 metrů! V dešti! No dobře, mrholilo. A bylo to trapné – byl jsem v pyžamu s obrázkem medvěda.
Máte nějaké ponaučení z tohoto víkendu?
Ano. Nikdy nepodceňuj sílu víkendového prokrastinačního režimu. A taky – vždycky měj náhradní kečup.
Plánujete další „výpravu“?
Ano. Tentokrát se chystám objevovat neprobádaný kout – skříň, kde jsem naposledy viděl tričko z roku 2010. Možná tam najdu i ponožky, co zmizely v pračce.
Karle, díky za rozhovor. Máte nějaký vzkaz pro naše čtenáře?
Odpočívejte zodpovědně. A jestli někdo najde ovladač od televize, ať mi dá vědět. Ztratil se mezi polštáři jako loď v Bermudském trojúhelníku.
Karel nám ukázal, že i ztracený víkend může být nalezeným humorem. Možná neviděl památky, nesportoval ani nevařil domácí gnocchi… ale zvládl něco jiného: odpočinout si v době, kdy je to čím dál těžší. A o tom to přece taky někdy je. Takže, až příště budete mít pocit, že jste „zase nic neudělali“, vzpomeňte si na Karla. A zkontrolujte zásoby kečupu.
